Rozhovor s šéftrenérem gólmanů Petrem Hanzalem

Rozhovor s šéftrenérem gólmanů Petrem Hanzalem, který má na starosti všechny gólmany od přípravek až po muže. Dozvíte se, jak probíhala jeho aktivní fotbalová kariéra a jak mohou vypadat takové brankářské tréninky.

Ahoj Petře, mohl by si se čtenářům v pár větách představit, prosím?

Ahoj, rád. Je mi už 39 let, ačkoliv jste jedni z mála, komu to přiznávám 😊 Mám 2 syny, 1 krásnou manželku, rodinný dům kousek od Tábora. Narodil jsem se v Táboře, kde jsem také do svých 35 let žil. Pracuji již 9 let v Seznam.cz.

Jaké jsou tvé aktivity v oddílu? Hraješ, trénuješ nebo máš jinou funkci?

V oddíle působím na pozici Šéftrenér brankářů. Vystudoval jsem trenérskou licenci UEFA B. Na starosti mám všechny brankáře od přípravky až po muže. V ročníku 2020/2021 jsem trénoval také naší přípravku. Zároveň stále aktivně nastupuji v brance. V letošní sezóně jsem hájil branku A i B mužstva. Chuť mám stále velkou, ale brzdí mě dlouholeté zdravotní problémy se zády. Před rokem jsem byl na operaci a stále s těmi problémy bojuji. Denně cvičím, abych se z toho dostal. Fotbal ale miluji natolik, že se ho nechci vzdát.

Jak probíhala tvá aktivní fotbalová kariéra? Kde a kdy jsi s fotbalem začínal, co považuješ za svůj největší fotbalový úspěch apod.

S fotbalem jsem začal v 6 letech v FK Tábor (současné FC MAS Táborsko), kde jsem působil až do mužské kategorie. Poté jsem působil v mnoha oddílech. Vzpomněl bych na Týn Nad Vltavou, Malšice, Jistebnici, Chýnov, Mladou Vožici a Lom. Nejdelší čas jsem však strávil v FK Meteor Tábor, který se tak stal mou srdeční záležitostí. Jsem rád, že zde mohu působit i na trenérském postu. Mezi fotbalové úspěchy bylo jistě měření sil s top kluby (například Slavia, Plzeň, Sparta, České Budějovice) v dorostenecké a v žákovské lize v FK Tábor, kde hráli talentovaní spoluhráči. Vyzdvihl bych Vozábala, Jecha, Bouchala, Navrátila, bratry Šimáky a v neposlední řadě mého současného kolegu Kamila Bednáře, který byl svého času neuvěřitelně rychlý 😊 Všichni tito borci mi často rozvlnili síť za zády. Nakonec jsem se na sklonku kariéry potkal s Honzou Šimákem v Lomu, kde ukazoval, jakou má stále kvalitu.

Jak vnímají brankáři pravidelné brankářské tréninky? Z počátku to pro ně musela být velká změna.

Myslím si, že je všichni vnímají pozitivně. Všechny tréninky jsou dobrovolné, spíže za odměnu. Náš klub umožňuje klukům na sobě dál pracovat a zdokonalovat se. Máme nadstandartní podmínky. Kluci si to uvědomují a jsou rádi, že mohou na trénink přijít. Makají na 100% a je z nich cítit chuť se zdokonalovat, i když to často bolí. Musím je ale všechny pochválit, jak k tréninkům přistupují. Troufám si říct, že je mezi námi dobrá parta a všichni se navzájem povzbuzujeme. I když se něco nepovede, tak se snažíme si spíše poradit a vzájemně se namotivovat, než na někoho řvát.

Můžeš čtenářům nastínit, jak může vypadat takový brankářský trénink? Někteří si to možná nedokážou vůbec představit.

Každá kategorie má 1 trénink týdně. O víkendu se snažím navštívit alespoň jeden zápas kluků a následně pracovat s tím dotyčným brankářem na jeho rozvoji a poučit se z případných chyb v zápase. Jinak co se týče samotné tréninkové jednotky, tak začínáme standartně rozcvičením, nějakou průpravnou (brankářskou) hrou, převážně zábavnou formou. Poté následuje protažení a pak už začínají brankářská cvičení. Z počátku jednoduchá, tzv. "na chycení" a pak postupně přidáváme na intenzitě a obtížnosti. Kluci cvičí techniku chytu, kopu, výhozu, výkopu, postavení v brance, řešení herních situací. Procvičujeme reflex, sílu, dynamiku, taktiku, samozřejmě hru nohou, která je v současném fotbale velmi důležitá. Já s oblibou říkám, že výborný brankář bývá nejlepším hráčem na hřišti, protože musí umět nejenom fantasticky chytat, ale také umět hrát nohou stejně tak dobře, jako všichni ostatní. Proto logicky musí být ten nejlepší, protože umí ještě něco víc, než všichni ostatní spoluhráči 😊 Nebývá proto výjimkou, že brankář bývá často kapitánem mužstva.

Co si myslíš o rozšířeném názoru, že vy brankáři jste "prostě jiní"?

Ano, to je pravda 😊 Kdo normální by si taky nechal dobrovolně střílet z bezprostřední blízkosti míčem do obličeje nebo mezi nohy? Skákal pod nohy, mnohdy i pod kopačky soupeřům a být tím posledním, kdo může vše zkazit nebo naopak zachránit? A právě ta možnost zachránit tým od obdrženého gólu a být tím posledním je to, proč to brankáři dělají. Ten adrenalin, ta jedinečná možnost být opěvovaný, ale také nenáviděný. Je to něco, co mnozí hráči v poli nepochopí nikdy 😊

Koho tipuješ na vítěze Fortuna ligy v ročníku 2021/2022?

Jako fanoušek Slavie, bych přál vítězství Slávii. Ale pozor na Slovácko, to pasuji na černého koně.