Rozhovor s hospodářem klubu a členem VV Petrem Včelákem

Rozhovor s hospodářem klubu a členem VV Petrem Včelákem, který zodpoví otázky ohledně cílů klubu do budoucna, zhodnotí svojí hráčskou kariéru a prozradí co považuje prozatím za největší úspěch Meteoru Tábor.

Jaké má klub ambice a jak hodnotíš průřez kategoriemi?

Pokud se jedná čistě o sportovní ambice, tak jednoznačným základem je dlouhodobá přílušnost všech mládežnických kategorií k nejvyšším dostupným soutěžím, což je v současné době Krajský přebor. Nemyslím si, že je nezbytně nutné být v každé kategorii na špici tabulky KP, i když by to samozřejmě bylo příjemné. Důležité zejména je, aby byla zajištěna návaznost mezi jednotlivými kategoriemi. Mimo tyto obecné priority oddílu je naší snahou dále vychovávat hráče za účelem jejich začlenění do A-týmu a popřípadě i do ligových soutěží, jako se v nedávné minulosti podařilo v případě Michala Kinčla r.2000 (FK Jablonec), Tomáše Kubarta r.2001 (FK Pardubice) a Matouše Varačky r.2001 (FK Dukla Praha).

Co se týče jednotlivých kategorií, tak je velmi důležité, že máme v současné době již poměrně širokou základnu v kategorii předpřípravek (r.2015-16) a minipřípravek (r.2014). Mladší a starší přípravky (r.2010-13) jsou na tom obdobně, což je základem pro další rozvoj jednotlivých ročníků. Tyto kategorie to mají nejtěžší, jelikož je zde konkurence jednoznačně největší díky účasti ligových klubů jako je Dynamo ČB, FC MAS Táborsko, FC Písek apod. Kategorie mladších a starších žáků (r.2006-2009) jsou více než konkurenceschopné a patří k tomu nejlepšímu v KP. To samé, tabulkově ještě dokonce lépe, jsou na tom starší a mladší dorostenci (r. 2002-2005). Starší dorostenci, podobně jako mladší žáci bojují v letošní sezóně o titul přeborníka KP, což stojí minimálně za zmínku. Postupně jsme se dostali k A-týmu mužů, kde nás dlouhodobě tlačí bota nejvíce. Po postupu do 1.A třídy v roce 2016 docházelo postupně k obměně kádru, ale nepodařilo se nám to nikdy úplně ideálně vyladit a proto jsme vždy do posledního kola bojovali o záchranu. V probíhající sezóně jsme na tom výsledkově podobně, ačkoliv herní projev není špatný. Slabší výsledky lze do jisté míry přičíst velmi mladému kádru, který má jistě ale velkou budoucnost. Jsem přesvědčen, že je v silách týmu soutěž udržet a pokud by se to podařilo, tak si troufám poněkud nesměle tvrdit, že v nadcházející sezóně 2021/22 by tento perspektivní tým patřil již do vrchních pater tabulky.

Jak hodnotíš trenérskou a hráčskou úroveň v klubu?

S trenérským týmem jsem navýsost spokojen. Nejvíce si cením charakteru těchto lidí, mají můj obrovský respekt, jak pracují ve velmi skromných podmínkách našeho klubu a jakých výsledků dosahují. Obzvláště, když to porovnám s možnostmi konkurenčních oddílů. Právě kvalita trenérského týmu je tím nejcennějším, co v oddíle máme. Je znát, že u nás trénují kluci, kteří mají dlouhodobý vztah k oddílu a to se vždy projeví. Zároveň musím pochválit i naše mladé trenéry, kteří jsou velmi pracovití a obětují fotbalu mnohé. Co se týče hráčské základny, tak je nejdůležitejší, že je velmi početná. Navíc v každém ročníku jsou jednotlivci, kteří mají veliký potenciál a záleží, jak ho budou rozvíjet. Obecně platí, že je to hlavně o hráčích samotných, ti kteří mají fotbal rádi a jsou pracovití, tak se téměř vždy prosadí. V tom je fotbal spravedlivý. V současné době cítím, že jsme na velmi dobré cestě ke generační obměně A-týmu, kde se tvoří parta, která když vydrží pohromadě, tak by mohla posunout náš oddíl výše.

Jak se z vesnického týmu stal jeden z nejlepších v kraji?

Milníkem bych označil rok 2008, kdy se pod trenérem Standou Färberem obnovila kategorie přípravek. Od té doby se nám dařilo naplňovat všechny následující kategorie. Velkou míru zásluhy na tom mají bývalý hráči A-tým Meteoru. Celkově musím vyzdvihnout právě výbornou partu lidí, která spolu strávila svá nejhezčí fotbalová léta, možná i mimofotbalová, právě v dresu Meteoru. Na těchto lidech klub stojí dodnes a patří jim obrovské díky a uznání. Dalším zlomovým rokem byl r.2011, kdy došlo ke sloučení FK Tábor a Spartaku Sezimovo Ústí. V tu dobu k nám přešli někteří hráči (zejména ročníky 2000-01), jejichž rodiče se s tímto sloučením neztotožňovali. Spolu s nimi dorazil na Meteor trenér Štica, který svým osobitým přístupem tyto ročníky vypiplal až do výše uvedených individuálních úspěchů. Spolu s ním se v oddíle objevil ambiciózní pan Sládek, který mimo finanční podporu byl i jakýmsi hnacím motorem, jelikož věřil, že lze i v Čekanicích vychovávat velké hráče. Tyto výše zmíněné okolnosti považuji za hlavní příčinu vzestupu fotbalu v Čekanicích na historické maximum. Jen doufám a věřím, že máme před sebou ještě úspěšnější období.

Co považuješ za největší úspěch v Meteoru?

Největším úspěchem je pro mě to, kam se nám to podařilo za těch pár let dotáhnout. Máme před sebou další výzvy a plány, které se snad podaří naplnit. Kdybych měl vyjmenovat konkrétní úspěchy, tak určitě opakovaný titul přeborníka KP žáků, další medailové pozice v KP dorostu i žáků. Jako veliký úspěch považuji dnes již téměr zapomenutý postup našich přípravek do KP. Tehdy to nebylo vůbec snadné, kdy postupový klíč byl velmi složitý. V neposlední řadě musím opakovaně zmínit úspěchy Kinčla, Kubarta a Varačky, kteří prokázali, že lze do ligových týmů proniknout i z čekanického vršku. To je tou správnou motivací funkcionářů, trenérů a našich mladých hráčů.

Plánujete nějaké změny v zázemí?

Bohužel náš areál je omezen svým prostorem, takže mnoho zásadních změn už snad ani není možných. Víme, že nás trápí absence umělé trávy, byť jen aspoň malé. Náš oddíl by si zasloužil i důstojné parkoviště, tribunu, ale to jsou všechno spíše přání, protože krom finančních prostředku je k tomu potřeba mít také pozemky. V hlavě mám i jeden projekt, který je už opravdu pouze v katerogii snění. Ale kdo ví, třeba se jednou povede zrealizovat. Já osobně bych si to strašně přál a udělám maximum pro to, aby se jednoho dne stal sen skutečností...

Jak probíhala/probíhá tvoje fotbalová kariéra?

Začal jsem fotbal hrát v 7 letech na svém milovaném hřišti v Čekanicích. Byli jsme doslova provinční klub a žádné výsledky tehdy v mládežnických kategorií jsme neměli. V dorostu jsem přešel do tehdy sousední Viktorie Tábor (v Meteoru v tu dobu dorost nebyl), kde se vytvořila vynikající fotbalová parta, která se po dorostu přesunula do Čekanic a stala se po dlouhá léta základem A-týmu Meteoru. Podařilo se nám vykopat postup z okresu nejprve do 1.B a hned rok poté do 1.A. Poté jsem strávil sezónu v Dražicích hrajících KP, ze kterých jsem odcházel zpět za skvělou čekanickou partou, která mi velmi chyběla. Po postupu do 1.A v roce 2016 jsem v následující sezóně šel hrát do Měšic, po roce se vrátil domů a aktuálně jsem od léta hráčem TJ Sokol Mezno.

Děkujeme za rozhovor.